Od Ostravského muzea k Ostravici s Mařenou

http://ebabrlina.rajce.idnes.cz/24.3.2013_OD_MUZEA_K_OSTRAVICI_S_MARENOU
/

Vynášení zimy od muzea k Ostravici s Mařenou a dětmi z HLUBINKY

V neděli 24.3.2013 jsem se vydala do centra Ostravy. V Deníku jsem si přečetla rozhovor s paní ředitelkou muzea a dozvěděla jsem se o tom, že od muzea půjdou děti ze souboru Hlubinka s Mařenou k Ostravici. Nebylo tam sice napsáno, v kolik hodin akce začíná, ale to mi nevadilo. Napsala jsem si dotaz do muzea a odpověď mi přišla obratem.
Cestou od tramvaje jsem vdálce viděla procházet průvod lidí - byla KVĚTNÁ neděle a lidé šli s kočičkami v ruce v průvodu do kostela. Já jsem šla k muzeu. Již zdálky bylo vidět malé děti skotačící poblíž vchodu do muzea a poblíž nich jejich rodiče a prarodiče. Všechny děti se v muzeu převlékaly do krojů.
Starší děvčata stála na začátku průvodu i s Mařenou. Menší děti řadila paní Macečková pěkně vedle sebe. Byli tady i chlapci v krojích. Starší děti cestou v průvodu dohlížely na mladší. Průvod se vydal na cestu - zpívaly se písně o Mařeně.
Za dětmi ze souboru jsme se seřadili my všichni dospělí a šli jsme v průvodu spolu s dětmi. Přišli jsme k Havlíčkovu nábřeží a pokračovali dál až k Ostravici. Podél ní jsme postupovali spořádaně dál až k mostu. Na mostě foukal vítr a některým dětem bylo zima.
Starší dívky šly stále vpředu. Mařenu nesla dívka tak vysoko, že byla pěkně zdálky vidět. U řeky se zastavily a Mařenu začaly odstrojovat. Poblíž nich stál muž, který měl za úkol Mařenu zapálit. Když se mu to konečně podařilo, tak se chvíli počkalo, až se hlava Mařeny rozhořela. Pak někdo řekl dívkám, aby Mařenu hodily do řeky.....
Všichni jsme zůstali ještě u řeky a dívali jsme se za odplouvající Mařenou.
Vynášení zimy skončilo - nyní bylo zapotřebí přivítat jaro.

Děti ze souboru Hlubinka vítají jaro u Ostravice

Všichni jsme se dívali na Mařenu - odplouvala do dáli...
Chlapci měli pěknou větev. Děvčátko neslo košíček - v jednom byly stuhy a v dalším byla vajíčka. Bylo vidět, že děti lidové zvyky znají. Nikdo jim nemusel říkat, co mají dělat. Starší děvčata dohlížela na menší. Na větev dívky vázaly barevné stuhy. Kromě stuh zdobily větev barevnými vajíčky. Menší děti dostaly do ryku vajíčka a hned je věšely na větev - nevím, jestli tam byl nějaký háček. Nevím, jak to bylo zajištěno, že vajíčka hned visela na větvích...
Větev neměla zelené lístky, ale pupeny již měla. Bohužel letos i v dubnu bylo kolem nás hodně sněhu, mrzlo a foukal velmi studený vítr.
Když bylo všechno uvázáno a dna košíčků zůstala prázdná, vydali jsme se všichni nazpět. Tentokrát se šlo o trochu veseleji. P r o č?
Vítali jsme všichni přece jaro...Dívky zpívaly:
...vesna se vrátila....
Vraceli jsme se podél řeky nazpět a pak přes Černou louku, kolem prodejny Garden centra. Pak jsme museli přes cestu - děti byly vzorné. Celou cestu starší dívky dávaly pozor na mladší. Dokonce se držely pěkně za ruce. Přišly k parkovišti - odsud byl již jen kousíček cesty k muzeu.
Cestou se děti ptaly rodičů, jestli mají horký čaj...asi jim již bylo zima. Líbilo se mi, jak se o děti starala paní Macečková - hned na začátku donesla několik šátků a kontrolovala všechny menší děti. Uvázaly jim ještě červený šátek - zřejmě vlněný. Všechny děti zkontrolovala, jestli jsou dobře oblečené...
Podle usměvavých dětských tváří bylo vidět, že se jim dnešní folklorní vynesení Mařeny a vítání jara = vesny líbilo...
Celou cestu s námi šla i paní etnografka z muzea ( jméno jsem zapomněla ).
Pěkné nedělní dopoledne jsem prožila díky lidem, kteří se starají o to, aby nám zůstaly uchovány lidové zvyky. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se účastnili dnešní folklorní akce a podíleli se na její přípravě.

Ema
P.S.:
Před muzeem dostaly od své vedoucí, paní Kateřiny Macháčkové, bonbon - rozdávala gumové medvídky.
Byla jsem šťastná, že jsem mohla vidět další folklorní pásmo...